Vysoká citlivost

Pojem vysoké citlivosti byl poprvé použit v 90. letech minulého století. Vyslovila jej a také popsala americká psycholožka Elaine N. Aron. Po té proběhlo a stále probíhá mnoho výzkumů, které se vysokou citlivostí zabývalo a zabývá. Některé z nich se také týkají vysoce citlivých dětí a jejich projevů.

Vysoce citlivých je ve společnosti cca 15–20% (toto specifikum se projevuje i mezi zvířaty). Stejně tak je tomu i mezi dětmi. Vysoká citlivost není porucha, ale evolučně dané specifické nastavení nervové soustavy, které má některé typické projevy, podle kterých lze vysokou citlivost rozpoznat.

1) Hloubka zpracování informací a vjemů a bohatý vnitřní svět. To znamená, že zpracovávají příchozí informace, vjemy, situace a cokoli zvenčí na mnoha úrovních. To se pak projevuje sklonem k většímu přemýšlení a hloubavosti. Děti mohou na svůj věk vyjadřovat složité myšlenky propojují vše co znají s nově poznaným. Mají často velmi bohatý vnitřní svět a fantazii. Pokud přemýšlejí o různých věcech, často zvažují mnoho možností, což někdy může vézt k tomu, že se obtížněji rozhodují a potřebují více času.

Než se do něčeho pustí, často se potřebují zastavit a nejdříve pozorovat a až poté, co se jim situace, skupina, aktivita zdá bezpečná, pak se zapojí.

2) Emoční reaktivita a vysoká míra empatie je další charakteristikou vysoce citlivých dětí. Díky ní prožívají jakoukoliv bolest, nikoliv jen svoji, ale i lidí kolem sebe mnohem intenzivněji. To se může týkat také zvířat a přírody (rostlin a stromů). Jsou často velmi soucitné a touží po harmonii. Mají též velké porozumění a empatii. Velmi silně prožívají (emočně) různé situace, vztahy, příběhy…někdy to ale na první pohled nemusí být vidět.

3) Třetí charakteristikou je schopnost vnímat nuance a drobné detaily jak v prostorovém uspořádání, tak v náladách a projevech druhých lidí. Tyto děti jsou velmi všímavé, dokáží díky této vlastnosti dost často předvídat, jak situace dopadne, domýšlí si na základě získaných zkušeností různé možnosti a výstupy ze situací, vztahů. Často si mnohem dříve všimnou ohrožujících a hůř pozorovatelných detailů, jevů a znaků. Velmi dobře umí odezírat různé situace, proměny ve tváři, vztahové interakce ve skupině. Je velmi těžké před nimi cokoli skrývat. 

4) Čtvrtá charakteristika vyplývá ze tří předchozích. Následkem hlubšího přemýšlení a intenzivních prožitků (i těch pozitivních) bývají vysoce citlivé děti snadněji a dříve přestimulovány. To se může projevit jak, symptomaticky prostřednictvím bolesti hlavy, břicha, velkou okamžitou i déle trvající únavou, i sklony k obtížnějšímu usínání a nočnímu probouzení tak emocionálně tzv. „vypnutím“, rezignací nebo naopak gradací emocí, přeskakováním z jedné věci na druhou, neschopností se soustředit, někdy až agresivitou a výbušností.

V podpůrném prostředí dokážou tyto děti vzkvétat a mohou být velmi platným členem kolektivu i když ze začátku se to tak jevit nemusí. Mají mnoho darů, kterými mohou přispět a pokud se díky své citlivosti nestáhnou do ústraní, vnáší do kolektivu takové kvality jako je empatie, potřeba spolupráce, férovosti, citlivost při jednání s druhými, toleranci a pochopení pro odlišnosti. Často jsou velkými ochránci a milovníky zvířat a přírody.

Vysoce citlivé děti jsou velmi vnímavé vůči ostatním a mnohdy nechápou, proč ostatní nemohou být tolerantní a vnímaví vůči nim. V této oblasti potřebují láskyplnou podporu.To