Vysoká citlivost a hypersenzitivita…

hypersensitivita vs. vysoká citlivost

Jaký je mezi nimi rozdíl a v čem jsou si podobné?

Čím dál víc se nořím do tématu vysoké citlivosti a prohlubuji si své znalosti v tomto tématu, vnímám mnohem větší nuance a detaily.

Vysoká citlivost je široké pole plné pestrých odlišností. Jsou však některé zásadní projevy na úrovni těla a nervové soustavy, které jsou ve všech případech podobné. Představuji si to vlastně jako takový střed, ze kterého vybíhá nespočet různých paprsků.

Kde se tedy všichni vysoce citliví a vlastně i ti hypersenzitivní protínají? To místo, kde se to všechno sbíhá je náš nervový systém.

Filtrujeme abychom se „nezbláznili“

 

Náš mozek totiž z velké části věnuje svou činnost filtraci vjemů. Můžeme si to představit jako takové sítko (nebo větší síto), které když je funkční jsme dostatečně chráněni před vnějšími vlivy, ať to jsou různé vjemy smyslové (to co cítíme, slyšíme, co se nás dotýká…) nebo vztahové (jak s druhými interagujeme), ale i to co se děje uvnitř nás (jak věci prožíváme, zpracováváme…). Tato filtrace se odehrává v části mozku, která se nazývá limbický systém – ten má na starosti mimo jiné také naše prožívání a emoce. Systém samotný se jmenuje „Systém regulace senzorické informace (SRSI)“

NĚCO – a to něco, je opravdu velká část těchto vjemů – NÁŠ MOZEK PROSTĚ VYPOUŠTÍ VYFILTRUJE (projevuje se to tak, že to nevnímáme, neslyšíme, necítíme třeba bolest druhého, „zapomeneme, nebo to prostě „tak neprožíváme“). Je to zdravý způsob fungování, který nás chrání. Pokud by nebyl funkční, pak by nás buď věci zahltily nebo naopak by se k nám nedostalo to, co potřebujeme.

Jak to tedy je s tou vysokou citlivostí a hypersenzitivitou, jak se liší?

Ta hranice mezi těmito dvěma projevy je často velmi křehká a někdy je na první pohled těžké rozlišit „kde už se nacházíme“

Pokud je tento systém dysfunkční – tedy narušený, mluvíme už o hypersenzitivitě. To jsou děti, ke kterým přichází už takové množství vjemů (systém je příliš propustný), že je jejich organismus nedokáže „zdravě“ zpracovat, a tak se uchyluje k různým strategiím, které mají za úkol zjednodušit, dorovnat nebo odfiltrovat to, co je zahlcující. Mozek, tedy jeho část zodpovědná za filtraci, už neplní svou funkci. Zde už mluvíme i o dětech s PAS (poruchy autistického spektra) a autismu.

Pokud je tento systém stále funkční a organismus si s přicházejícími vjemy dokáže poradit, mozek dokáže stále dobře odfiltrovat co je třeba, mluvíme o vysoké citlivosti. To znamená, že systém sice propouští větší množství podnětu a vjemů, ale dokáže je ještě „zdravě“ zpracovat.

Co má hypersenzitivita a vysoká citlivost společného?

I přesto, je v jednom případě se jedná o funkční nastavení a v tom druhé o dysfunkci nervového systému, mají něco společného.

Tyto děti jsou mnohem vnímavější jak vůči tomu, co se děje okolo nich, ale také uvniř nich. Mají citlivější imunitní systém, reakce na podněty a jejich tělo a organismus se mnohem dříve a snadněji přehltí a unaví. Jsou i emočně velmi citlivé – to znamená propustné vůči emocím a tedy zranitelnější. Což může mít za následek i mnohem větší potřebu kontroly světa okolo nich a nutnost mít věci přesně podle jejich představ. Způsob prosazování u těchto dětí může být spojený s agresí vůči okolí. V jejich případě se totiž jedná o život ochraňující reakci.

Díky tomu, že zpracovávají velké množství podnětů potřebují také větší prostor na jejich integraci, tedy zpracování a také mnohem větší prostor na adaptaci. Protože je toho mnoho (mnohem více než je běžné) co musí zpracovat a na co reagují.

V obou případech, tyto děti potřebují mnohem více odpočinku, snížení množství vjemů, prostor a čas pro sebe sama, volnou hru a rodiče a okolí, které je přijímá takové, jaké jsou a nesnaží se je měnit a někam zapasovat.

V každém případě tyto děti potřebují okolo sebe „dospěláky“ kteří je přijímají a jsou na jejich straně. Protože se často potýkají s pocity jinakosti, toho že jsou divné a není mnoho těch, co by jim rozuměli.

Snad vám i tento článek přinesl zase další krůček na cestě k porozumění a propojení se s vašimi vysoce citlivými dětmi.

“Z dětí co jsou “jiné/zvláštní/divné” mohou s podporou vyrůst sebevědomí dospělí, kteří přináší světu neotřelé vidění světa, nové a kreativní způsoby řešení situací, pestrost a také respekt k jinakosti”

S laskavostí Radka Šichová.

Radka Šichová